Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


public:cikhaj2010

Cikháj 2010

Letošní soustředění s tématikou Fyzika nad atmosférou aneb Konec raketoplánu, konec jedné epochy, to byly čtyři plné dny napěchované přednáškami, experimenty i doprovodným programem.

  • Výběr fotek na této stránce lze stáhnout v tomto balíku (30 MB).
  • Balík všech fotek ze soustředění lze stáhnout odtud (160 MB).

Pondělí

Zahájení a seznamky

Po příjezdu proběhla tradiční tisková konference, letos navíc i pantomimovaná a kreslená. Poté několik krátkých aktivit na seznámení a zjištění základních faktů o lidech, se kterými na Cikháji ztrávíme dalších pár dní.

Úterý

Přednášky a měření

Ondrej Pribyla: Dálkový pruzkum Zeme

Co je videt z kosmu? Jaké technologie se používají ke sledování? V prednášce se podrobneji podíváme na satelit AQUA, jeho vybavení a na fyzikální principy merení, která provádí.

Ondrej Pribyla: Navigace v kosmu

Kde je v kosmu dole? Jak se navigují kosmické lode? Budeme se zabývat teoretickými možnostmi merení polohy, rychlosti a zrychlení v kosmickém prostoru a podíváme se na nekterá technologická rešení.

Zdenek Bochnícek: Cesta do Vesmíru – realita a (prozatím) fikce

Clovek se doposud dokázal dostat do Vesmíru jen jediným zpusobem – dostatecne rychlou kosmickou raketou. Jsou možné i jiné alternativy? Co vlastne brání vylézt do Vesmíru po žebríku? Když to clovek dokáže až na Everest, proc by to nešlo ješte výš? Je-li stoupání po žebríku príliš namáhavé, nabízí se lepší rešení – výtah. Kosmický výtah, fikce nebo možná realita?

Po přednáškách byla přepravena série zajímavých pokusů a měření, které dostali studenti za úkol provést a zpracovat.

Vakonošíková

Po tvrdé vědecké práci byla příležitost zůčastnit se malé exkurze do životů endemického druhu ojedinělých klokanů vakonošíkatých žijících pouze v okolí Cikháje.

Neznámá Ionosféra

Zdenek Navrátil: Neznámá ionosféra

Ionosféra se pne ve výškách 100 – 600 km nad zemským povrchem. Svou odlehlostí, malou hustotou a komplikovaným chováním závisejícím na slunecní aktivite dlouho odolávala vedeckému poznání. K jejímu výzkumu nakonec prispel i rozvoj kosmonautiky. Prednáška se pokusí nastínit základní vlastnosti ionosféry a objevy, které k jejich poznání vedly.

Ztroskotání v kosmu

Výcviková simulace ztroskotání na daleké planetě, máte s sebou jen hromadu harampádí a čas vám běží. Co vezmete s sebou, sil máte málo a cesta je daleká? A zvládnete o tom přesvědčit zbytek posádky?

Středa

Přednášky, Měření, Šifrovací soutěž

Vladimír Štefl: 20 let cinnosti Hubbleova kosmického dalekohledu

V úvodní cásti prednášky bude provedeno seznámení s Hubbleovým kosmickým dalekohledem - HST, s jeho cinností vcetne informací o prístrojích na nem používaných a ukázek získávaných výstupu, (snímky, spektra). Následovat bude historická retrospekce venovaná významné astrofyzikální osobnosti minulého století - Edwinu Hubbleovi (1889 – 1953), po nemž je dalekohled pojmenován a v jehož práci symbolicky pokracuje. V druhé cásti bude podán prehled nejduležitejších objevu, které byly prostrednictvím Hubbleova kosmického dalekohledu za dvacet roku jeho provozu ucineny. Posluchaci budou na vybraných ukázkách informováni nejen o nove objevených extrasolárních soustavách a jejich vzniku, o záverecných stadiích vývoje hvezd ci cerných derách v jádrech galaxií, ale rovnež i o metodách, kterými jsou výše uvedené objekty studovány.

Po přednášce byl dán čas dokončit úterní měření a zpracovat výsledky. Protože počasí vypadalo všelijak, byl odpolední program změněn na Kryptografickou dílnu v podobě Šifrovací soutěže několika týmů. Hodnotila se originalita i obtížnost vymýšlených šifer, luštilo se o 106 a mozkové závity se zavařovaly.

Apollo, Konference, Lampióny

Tomáš Necas: Program Apollo

Pred 41 lety - v roce 1969 pristál první clovek na Mesíci. Tento okamžik znamenal pocátek velkých úspechu Amerického vesmírného programu. V prednášce se zameríme na zajímavé historické, technické a fyzikální souvislosti programu Apollo. Výklad bude doplnen fotografiemi a zážitky z návštevy jednoho z center vesmírného programu - „Space & Rocket Center“ ve státe Alabama v USA.

Po přednášce proběhla Vědecká konference, na které studenti odprezentovali výsledky svých měření a závěry, ke kterým došli.

Podvečer byl zakončen konstrukční dílnou na výrobu létajících lampiónů.

Čtvrtek

Přednášky

Pavel Konecný: Jak se dostat na obežnou dráhu Zeme a poprípade dále do vesmíru

Raketa je symbolem rychlosti a raketové motory jsou symbolem síly. Vždyt pri startu hrave zvednou napríklad víc než 2000 tun startujícího raketoplánu, což je tíha, se kterou pohne jen málokterý jeráb a už za cca 8.5 minuty od startu má orbitální modul rychlosti kolem 28 000 km za hodinu. Základní principy raketové techniky jsou pomerne jednoduché, takže ohnostrojné a jim podobné rakety lze konstruovat pomerne snadno. Proto není divu, že první zmínky o raketách jsou datované do období antiky a staré Cíny. Ovšem zkonstruovat raketu schopnou vynést užitecnou zátež na obežnou dráhu Zeme poprípade ješte dál je docela jiný technický problém a kosmické lety, zvlášt kosmické lety s lidskou posádkou, jsou stále vrcholem fyziky techniky technologie a prístupné jen ekonomicky nejsilnejším zemím sveta.

Zdenek Bochnícek: Lidské telo ve Vesmíru

Problematika pilotovaných kosmických letu nezahrnuje pouze techniku výstupu na obežnou dráhu a bezpecný návrat zpet. Navíc je nutné zajistit kosmonautum ve Vesmíru takové podmínky, aby pobyt ve zdraví prežili. Co vlastne lidskému telu mimo atmosféru hrozí? Takovou otázku si v prednášce položíme a budeme se snažit nalézt na ni odpoved.

Výlet

Po obědě byl připraven výlet simulující průzkum Marsu, po trase byly připraveny různé úkoly zaměřené na týmovou spolupráci, orientaci v terénu, řešení logických úloh, sběr vzorků, počítání zpaměti a rychlost. Dvě posádky nakonec úspěšně misi splnily a odměnou jim byla večeře.

Přednáška, Pouštění lampiónů a Oheň

Jan Novotný: Poletíme v 21. století ke hvezdám?

Tuto otázku si položili v knize „100 astronomických omylu uvedených na pravou míru“ Zdenek Horský, Zdenek Mikulášek a Zdenek Pokorný. Odpovídají na ni záporne – brání tomu dlouhý cas letu a vysoká spotreba energie. Nemohla by nám aspon s první potíží pomoci teorie relativity? Posoudíme tuto otázku a budeme se venovat ruzným, zdánlive zásadne odlišným, ale ve skutecnosti se navzájem podporujícím vysvetlením tzv. paradoxu hodin, spocívajícího v tom, že podle teorie relativity bude kosmonaut po návratu z daleké cesty velkou rychlostí mladší než jeho dvojce, které zanechal na Zemi.

Po přednášce jsme šli pustit vyrobené létající lampióny na kopec. Většina jich nakonec alespoň na krátkou chvíli skutečně vzlétla a když dohořely i poslední zbytky, usadili jsme se kolem ohně s kytarou a špekáčky.

Díky všem kteří se podíleli na organizaci letošního soustředění, především zaměstnancům Oddělení obecné fyziky a didaktiky Ústavu fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a také všem účastníkům z celé Moravy.

Budeme se těšit na viděnou za rok. Sven, Aňa a Lucka organizátoři doprovodného programu.

public/cikhaj2010.txt · Poslední úprava: 2011/03/07 10:47 autor: Sven Dražan

Nástroje pro stránku